Kočičí očkování | Jak moc je pro kočky důležité?

Majitelé, kterým záleží na zdraví a pohodě jejich zvířat, pravidelně navštěvují veterináře za účelem očkování. Avšak kočky na rozdíl od psů není povinné očkovat proti vzteklině a tak někteří majitelé neočkují vůbec. Jak moc je vakcinace u koček důležitá? Proti jakým nemocem kočku chránit a je rozdíl mezi kočkou bytovou a kočkou, která chodí ven? Jaké je vakcinační schéma a jak se orientovat ve zkratkách v očkovacím průkaze?

Očkovací schéma

  • Koťata se obvykle vakcinují ve věku 8-9 týdnů. U koťat, která mají neočkovanou matku, se může začít již ve věku 6 týdnů. 
  • Pro zdraví všech koťat, ale i dospělých jedinců, jsou nejdůležitější vakcíny proti panleukopenii (P), kalciviru (C) a kočičí virové rhinotracheitidě (R) – jinak známé jako herpesvirus.
    • Panleukopenie se projevuje úpornými průjmy, zvracením, dehydratací a úbytkem až vymizením červených krvinek.
    • Kalciviróza způsobuje záněty horních cest dýchacích, záněty očí, některé formy i vředy v dutině ústní a meziprstí.
    • Rhinotracheitida je původce kočičí rýmy, zánětu očí. U březích koček způsobuje potraty, novorozeným koťatům celkové onemocnění a smrt
  • Kotě tedy dostane vakcínu v očkovacím průkaze označenou jako RCP, za 3-4 týdny následuje přeočkování tou samou vakcínou. 
  • Další očkování je za jeden rok od přeočkování, tzv. „booster“.
  • Pro plnou imunitu koček je důležité, aby absolvovaly tato 3 očkování. To samé platí i pro kočku dospělou, avšak neznámého původu.
  • Další postup poté zvolí veterinář podle způsobu života vaší kočky. Bytové kočky se podle nejnovějších studií dále mohou očkovat jednou za 3 roky. Kočky, které chodí ven, se doporučuje vakcinovat jednou za rok, z důvodu setkávání s toulavými zvířaty.

Nadstandardní očkování

Kočky můžete nad rámec standardu očkovat ještě proti vzteklině (R), FeLV, dermatofytoze, chlamydioze a borelióze.

Vzteklina

U koček není povinnost vakcinace proti vzteklině zákonem daná. Výjimku tvoří kočky, které čeká cesta do zahraničí (stejně jako u psů, musí mít čip, pas a očkovaní, jak už jsme psali v článku „Cestování se psem do zahraničí“) a také na výstavách je někdy účast podmíněna touto vakcinací. 

FeLV-leukémie koček

O závažnosti této nemoci jsme psali v článku „Největší strašáci v chovu koček“. Před očkováním proti FeLV je však nutné provést sérologický test na zjištění přítomnosti protilátek v krvi kočky. Pokud by se naočkovala kočka, která se již s virem setkala, vakcína by jen urychlila průběh nemoci a následný úhyn. Nicméně tato vakcína je velmi doporučována, ale také je více finančně nákladná než vakcinace základní. První dávka může po testu proběhnout už v 8. týdnu věku, přeočkování v 11-12 týdnech a dále jednou za rok.

Dermatofytóza

Jedná se o plísňové onemocnění kůže koček i psů. Způsobuje ji plíseň Microsporum canis.  Používá se spíše v rámci léčby již propuklého onemocnění než jako prevence. Tato nemoc není přenosná na člověka.

Chlamydióza

Způsobená bakteriemi Chlamydophila felis. Má na svědomí záněty horních cest dýchacích a záněty spojivek. Nemoc je přenosná na člověka. První vakcinace je možná nejdříve v 8. týdnu věku, přeočkování 11-12 týdnech a dále jednou za rok.

Borelióza

Nemoc přenášená klíšťaty. Doporučuje se kočkám, které chodí ven společně s ochranou vhodnými antiparazitiky.

Jak zvládnout očkování s kočkou

  • Kdykoli převážíte kočku mimo domov, používejte přepravku k tomu určenou. Naprosto nevhodné jsou papírové krabice, tašky přes rameno nebo obyčejné batohy. Moderním a praktickým řešením mohou být přepravní batohy. Na neznámém místě, obklopená neznámými lidmi se kočka snadno poleká. I jinak přátelská kočka může začít kousat, škrábat či se pokusit o útěk. 
  • Vyděšená kočka se také může pomočit nebo pokálet. Díky přepravce či batohu to neskončí na Vás či na podlaze v čekárně. Po takové nehodě doporučujeme kočku doma umýt šamponem s přírodním složením nebo alespoň použít suchý šampon.
  • Do přepravky může být umístěna deka, savá podložka nebo část vašeho oblečení, aby kočička cítila vůni domova.
  • Výlety k veterináři nepatří mezi oblíbené. Pokud kočka uvidí přepravku vždy jen bezprostředně před návštěvou veterináře, pochopitelně si k ní vypěstuje značný odpor. Často se i z mírumilovných koček stanou divoké šelmy, které se snaží kousat a škrábat, jen aby je majitel nedostal do přepravky. 
    • Tomuto chování můžete předejít tím, že přepravku/batoh necháte doma kočce k dispozici například jako pelíšek. Měla by se stát samozřejmou součástí okolí kočky. 
    • Občas můžete do přepravky dát kočce nějaké pamlsky, či do ní v rámci her umisťovat hračky pro kočku, aby ji považovala za „dobré místo“. 
  • V ordinaci Vás veterinář vyzve, abyste kočičku vyndali ven. Pokud si nejste jisti, že jakoukoliv manipulaci s ní zvládnete, nestyďte se požádat o pomoc. Veterinář i sestry jsou velice zkušení, pokud jde o manipulaci s vyděšenými zvířaty, a umí se vyhnout případným zraněním, ať na straně jejich či zvířete.
    • Neděste se, pokud někdo z personálu bude fixovat Vaši kočičku za kůži za hlavou. Takovou fixaci se můžete později naučit i vy sami. Kočku přitisknete k podložce (vyšetřovacímu stolu), pevně chyťte volnou kůži za hlavou a druhou rukou přitiskněte zadek kočky směrem dolů. 
  • Vždy se vyplatí jakoukoliv návštěvu plánovat dopředu. Zamluvte si vždy termín na konkrétní čas. Ulehčíte práci jak veterináři, tak i sobě. A především, čím méně budete čekat s kočičkou v čekárně, tím méně bude ve stresu.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení