Jak se vyhnout psí rvačce?

Psi mají ve své výbavě silné zuby a čelisti, které mohou způsobit vážná zranění člověka i ostatních zvířat. Ohrožený pes využívá agrese ke své obraně, ale obvykle je to až poslední možnost, když všechny ostatní selžou. Co všechno tedy předchází útoku a jak se správně naučit přečíst psí signály? Co dělat pokud ke rvačce stejně dojde a jak ošetřit případná zranění? 

Být v bezpečí

Psi využívají různé strategie pro zklidnění možných útočníků. Mezi ně patří:

  • Zívání
  • Odvracení pohledu
  • Olizování pysků
  • Otáčení hlavy
  • „poklona“ – výzva ke hře
  • Sed zády potenciálnímu útočníkovi
  • Pomalý odchod 
  • Přiblížení se k druhému jedinci velkým obloukem 

Psí řeč těla je dokonale vyvinutá k projevu citů a záměrů vůči svému okolí. Tyto signály psi vysílají často i k nám lidem, avšak my je často ignorujeme nebo si je vykládáme chybně. Schopnost komunikace vašeho psa s ostatními psy velmi ovlivňuje jeho socializace a také vztahy a zkušenosti ze štěněčího věku.

Strach

Vystrašení psi dávají své pocity dost jasně najevo:

  • Uši stažené dozadu
  • Viditelné bělmo očí a rozšířené zornice
  • Široce rozevřená tlama a zrychlené dýchání
  • Svěšený ocas

Znakem strachu a obranné agrese jsou uši stažené dozadu, protažená tlama s vyhrnutými pysky a cenění zubů. Hlava je zvednutá a připravená ke kousnutí, oči jsou upřené na soupeře. Tento výraz doprovází série výbušného štěkotu, kterým se snaží donutit útočníka k ústupu. Takové signály může právě vysílat cizí pes, ale i váš pes, který se tímto cizímu brání.

Útočníci

Útočícími psy bývají velmi často psi bez řádné socializace, výchovy a velmi často se pohybují bez vodítka pro psy mimo dosah svého majitele. Mohou to však být i psi, kteří se ztratili, a tato situace je pro ně tak stresující, že se chovají útočně, i když jinak mají perfektně zvládnutou socializaci i základní poslušnost. Pokud na vycházce zahlédnete psa bez majitele a vodítka, který vykazuje výše zmíněné znaky strachu a agrese je vhodné: 

  • Svého psa přivolat a neprodleně připnout na vodítko.
  • Pokud to prostředí dovoluje, změnit směr vycházky a snaha od psa odejít.
  • Zachovat klid a povely svému psovi vydávat standardním hlasem, jinak jim nebude rozumět a začne se rozhlížet po zdroji vašeho rozrušení.
  • Na útočníka můžete zkusit pevným hlasem zavolat „Nesmíš“ 

Samotná rvačka

Pokud se přesto neznámý pes přiblíží až k vám a začne se zajímat o vašeho psa, zachovejte i přes to klid. Výrazné emoce, prudké pohyby a křik ještě více posilují útočnou náladu. Svého psa mějte stále na vodítku a obvykle je nejlepší nechat proběhnout celý seznamovací rituál i přes vyceněné zuby a štěkot. Spousty psů jen takzvaně „dělají ramena“, ale do opravdové rvačky se nepustí. Jeden z nich zpravidla:

  • Zadívá se bokem
  • Otočí hlavu
  • Čeká

Druhý pomalu odejde. Nicméně nikdy mezi psy nestrkejte ruce, svého psa můžete zkusit odtáhnout za zadní nohy s povelem „nesmíš“ nebo „ne“. Pokud máte k dispozici vodu, můžete je postříkat zahradní hadicí nebo polít kýblem vody. Extrémně útočného psa zažene sprej (jakýkoliv například pepřový, deodorant, lak na vlasy…). 

Po rvačce připněte svého psa na vodítko (pokud už na něm není), odveďte od útočníka stranou a zkontrolujte případné škody. Nikdy psa netrestejte ani nekárejte, ale nepoužívejte ani přílišné chlácholení a utěšování. 

Ošetření ran

Doma po zkontrolování případných ran proveďte jejich dezinfekci. Nejprve je omyjte čistou vodou a ošetřete šetrnou dezinfekcí. Hodit se vám může přírodní olej na rány, nebo například roztok betadine. I tak ale po každé rvačce nechejte zkontrolovat psa veterinářem. Ten zjistí hloubku kousných ran a provede jejich odborné ošetření, ale také rozhodne o léčbě antibiotiky, protože psí tlama je plná bakterií, které se v kousných ránách velmi rychle množí a způsobují 

  • Mokvání 
  • špatné hojení
  • abscesy
  • v nejtěžších případech i celkovou sepsi

Pokud útočníka, případně jeho majitele znáte, máte nárok na vymáhání částky za ošetření vašeho psa. Setkáváte-li se s ním opakovaně, je vhodné takovou nedbalost nahlásit policii. Tu kontaktujte i v případě, že útočícího psa neznáte nebo jste u něj neviděli majitele. Policie by měla zajistit jeho odchyt.